Předsudky, či stereotypy se velmi podílejí na hodnocení druhých lidí. Často si o druhých něco myslíme, ačkoliv jsme je ještě nepoznali. Nebo “házíme” jedny do stejného pytle jako druhé. Z těchto úvodních řádků můžeme vytušit, že ne všechny předsudky či stereotypy jsou vhodné a dobré. Proto se nyní blíže zaměříme na tyto lidské vlastnosti či návyky.

Co to je předsudek a stereotyp?

Někdo tyto pojmy zaměňuje, jiný rozlišuje. Pro jednoduchost budu brát pojmy ve stejném významu.

Co si pod nimi představujete?

• Zobecňující, zjednodušené, všeobecné mínění o skupinách lidí či objektech

• Nezakládá se na reálné zkušenosti s konkrétním člověkem či objektem

• Šetří čas při orientování, hodnocení světa (nemůžeme si vždy ověřit vše)

Pod vlivem předsudku jednáme téměř vždy, kdy pouze podle pohledu určujeme vnitřní vlastnosti (chování) nám neznámého člověka, který nám ale prozatím nedává možnost tyto vlastnosti jinak poznat. Až, když se s tímto člověkem setkáme a časem poznáme to, jaký je, mohou se nám předsudky buďto potvrdit, nebo naopak vyvrátit.

Znáte nějaké příklady?

Jak vnímáte určité skupiny lidí dle:

• Věku

• Etnické příslušnosti

• Fyzického vzhledu

• Náboženství

• Pohlaví

• Ekonomické úrovně

• Bohatí jsou namyšlení

• Rasy
   

Jak byste popsali důvěryhodnost osob na níže uvedených obrázcích?

Neprojevili se při popisování těchto lidí nějaké vaše předsudky? Důvěřujete spíše muži v obleku nežli bezdomovci? Nebo dámě vpravo nežli dívce vlevo? Jde opravdu o bezdomovce, nebo jen o přestrojeného manažera? Podle obrazu nemůžeme hodnotit to, jaký člověk opravdu je, aniž bychom se vyhnuli použití v nás ukrytých předsudcích.

Jak vznikají předsudky a stereotypy?

Předáváním tradicí (z prostředí blízkých lidí - rodiny, kamarádů)

Naše předsudky se utvářejí převážně rodinným vlivem, když o určitých skupinách lidí mluví naši rodiče, sourozenci, blízcí často, stejným způsobem - převážně negativním. Např., když se často zmiňují o tom, že určitá skupina krade, vytváří se v nás tak předsudek, že všichni, kdo náležejí k této skupině - kradou. To ale není vždy pravda.

Médii

Druhým výrazným vlivem na vývoj našich předsudků mají média. Pokud ve zprávách vidíme pouze obrázky a záznamy o tom, že uprchlíci pohrdají naší pomocí, jídlem, ubytováním, vytváří se v nás tak předsudek o tom, že vlastně naši pomoc nechtějí. Ovšem, nelze toto měřítko vzít naprosto vážně. Mezi 100 tis. uprchlíky zřejmě bude alespoň někdo, kdo naši pomoc opravdu vyhledává. Ale … je potřeba se přesvědčit a nebrat média jako pravdivý zdroj informací.

Čím méně o dané skupině osob či věci víme, tím více můžeme být náchylnější k přijetí předsudku či stereotypu

Jak korigovat předsudky a stereotypy?

Praktickou osobní zkušeností s osobou, či skupinou osob, které jsme hodnotili z nějakého předsudku, s cílem zjistit, zda se chovají tak, jak si dle předsudku myslíme, nebo jinak. Pozor, toto není definitivní možnost. Pokud se přesvědčíme o tom, že 5 osob ze 100 tisícové komunity opravdu krade, nemusí to ještě platit o všech ostatních a stejně tak obráceně. Můžeme se ale setkat s předsudky, které budou z velké pravděpodobnosti pravdivé. Je dobré si dávat pozor na určité lidi (nezáleží na rase, barvě, …), ale je potřeba mít na paměti, že daný člověk, se kterým jsme se právě potkali, nemusí být stejný, jako většina.

Další možností, jak korigovat naše předsudky, je zjišťovat statistické údaje o daných fenoménech (kriminalita, dávky, národnostní zvyky, …).

Dát pozor na první dojem

Ke stažení v pdf: Předsudky a stereotypy