Se situacemi, které hodnotíme jako spravedlivé, či jako nespravedlivé, se setkáváme téměř denně - doma, ve škole, v práci, mezi kamarády. Lidi, kteří se k nám chovají “spravedlivě”, vnímáme většinou jako dobré a naopak lidi, kteří se k nám chovají “nespravedlivě”, vnímáme spíše jako špatné. Rodiče, kteří nám nedovolí jet s kamarády na chatu, jsou nespravedlivý proti rodičům našeho kamaráda, který jet může. Učitele, který vychvaluje pouze spolužáka, ačkoliv máme stejné výsledky, vnímáme opět jako nespravedlivého.

Je jasné, že naše hodnocení druhých lidí z hlediska spravedlnosti má vliv na náš vztah k těmto lidem. Na lidi, které hodnotíme jako nespravedlivé, si budeme dávat pozor. Naopak spravedlivé lidi, dle našeho hodnocení, budeme vnímat pozitivně a kladně.

Jak jsem uvedl, náš vztah k druhým lidem je ovlivněn mimo jiné tím, jak je my sami hodnotíme z hlediska spravedlnosti. Umíme ale všichni hodnotit všechny situace stejně, nebo je možné setkat se situacemi, které jeden ohodnotí jako spravedlivé a druhý jako nespravedlivé? Podle čeho máme posuzovat situace, zda jsou spravedlivé či nikoliv?

Rozhodl jsem se proto vytvořit průzkum mezi středoškoláky z cílem zjistit, jak tito žáci vnímají spravedlnost. Na tři položené otázky celkem odpovědělo 71 žáků.

Otázka č. 1) Jsi spravedlivý(á)?

Na tuto otázku odpovědělo 80 % žáků kladně. Většina z nich se tedy považuje za spravedlivé. Z následujících dvou otázek ale uvidíme, jak si spravedlnost představují.

Otázka č. 2) Jednal majitel vinice spravedlivě nebo ne?

Text k otázce č. 2: Jednoho dne potřeboval majitel vinice oslovit mnoho brigádníků, aby mu pomohli se sklizní. Ráno tedy zavolal několika prvním. Když přišli, dohodl se s nimi, že jim za práci do 18:00 dá 2000 Kč. Za dvě hodiny zavolal dalším a i s nimi se dohodl na stejných podmínkách. Tedy že jim za práci do 18:00 dá 2000 Kč. V seznamu brigádníků měl ještě několik posledních a proto odpoledne ve 3 zavolal i jim a i s nimi dohodl stejné podmínky. Za práci do 18:00 dostanou 2000 Kč.

Když už práce skončila, mysleli si ti, kteří přišli první, že dostanou víc, než ti, kdo přišli poslední. Ale všichni dostali stejně, přesně tak, jak se s každým majitel vinice dohodl.

Jak je z grafu patrné, většina žáků si myslí, že majitel vinice jednal nespravedlivě. Můžeme se domnívat, že za nespravedlivé je považována nabídka stejného výdělku všem třem skupinám brigádníků. Lze tuto situaci posoudit i jinak?

Všichni brigádníci souhlasili, že za tyto peníze půjdou pracovat. Nikdo je nenutil a oni mohli odmítnout. Přeci jenom 2000 Kč za den je v dnešních poměrech velmi solidní výdělek. Z hlediska dohody jednal majitel naprosto spravedlivě. Nikoho neošidil - všem, kdo chtěli, dal tolik, na kolik se dohodli. Nutno zopakovat, že nešlo o malý obnos. Vzhledem k tomu, že peníze i vinice jsou majetkem majitele vinice, smí s nimi nakládat podle svého úsudku.

Je to podobné jako s platy v různých profesích. Proč má doktor více než dělník? Proč má poslanec více než učitel? Je to spravedlivé? Mají mít všichni stejně? Řešení je podobné jako u majitele vinice. Je zde někdo, kdo platy určuje. Ten někdo má své prostředky, které dle svého uvážení rozděluje. Nakonec, nikdo nás nenutí, abychom byli učiteli, poslanci, doktory či dělníky. Ve veliké míře se o své profesi rozhodujeme sami. Pokud ale přistoupíme na kladené podmínky, tak jsme zřejmě ve spravedlivém závazku. Nebo ne? :)

Mezi žáky, kteří sami sebe hodnotili jako spravedlivé, je 75 % žáků, kteří hodnotí činnost majitele vinice jako nespravedlnou.

Otázka č. 3) Jaký z nabízených postupů učitele je spravedlivý?

1. postup: Učitel má pevně stanovenu dobu, za kterou se musí danou látku všichni žáci naučit.

2. postup: Učitel poskytuje každému žáku dostatek času pro naučení se nové látky. Samozřejmě se počítá s plným nasazením žáka.

Z grafu je patrné, že se žáci odpovídající na tuto otázku rozdělili na dva téměř stejné tábory.

S popisovaným problémem se setkáváme velice často. Je jasné, že i když se budeme snažit, tak každý z nás potřebuje jiný čas k osvojení dané látky či daného tématu. Jaký postup je tedy spravedlivý? Pokud řekneme, že postup č. 1, souhlasíme s tím, že tento plán bude vyhovovat jen některým žákům a ostatní si danou látku nestihnou osvojit. Tímto postupem ale učitel pomůže jedněm žákům být lepší a ty druhé zabrzdí. Nutno dodat, že takováto brzda se neprojeví pouze v daném tématu, ale také ve všech navazujících tématech a následně i v životě. Pokud by ale učitel pracoval podle postupu č. 2, měl by každý žák potřebný čas pro osvojení daného tématu. Tudíž učitel pomůže všem žákům být lepšími. Který postup je tedy spravedlivý? :) Já si myslím, že ten druhý.

Závěr

Mohli bychom se ptát dále. Je spravedlivé, že se jeden člověk narodí do rodiny, která zastává dobré postoje a hodnoty a jiný člověk se narodí do rodiny zastávající spíše špatné postoje a hodnoty? Je spravedlivé, že se někdo učí lépe a jiný hůře? Je spravedlivé, že někdo dostal dobře placené místo a jiný ne? Jistě bychom přišli na spoustu otázek, které není z hlediska spravedlnosti jednoduché rozsoudit.

Proto ani jednat spravedlivě není vždy jednoduché, jelikož záleží na mnoha faktorech, které musíme brát v potaz. Proto se některým lidem může zdát, že jednáme nespravedlivě a druhým přijde stejná situace jako spravedlivá. Důležitým prvkem takovýchto pochyb je diskuze, ve které se vyjasní faktory, podle kterých jsme se rozhodovali k danému jednání. V některých situacích nám k rozřešení situace pomůže dohoda, která vznikla nenuceně mezi oběma stranami (viz otázka č. 2). V některých situacích je nutné vzít v potaz širší kontext (viz otázka č. 3).

Ačkoliv není vždy jednoduché určit, které jednání bude spravedlivé, nevzdávejme se, jelikož spravedlnost je jednou ze schopností, dovedností, vlastností, která má kladný vliv na mezilidské vztahy.

Pokud máš nějaké otázky, nápady, či s něčím nesouhlasíš, klidně mě kontaktuj :)